Něžná je noc
Nevím, zase to byl nějaký intuitivní pocit. Cosi mě přinutilo prohlédnout si ten kroužek diskutujících. Neshledala jsem nic, co by mě mělo přitáhnout. Nicméně do pracovního setkání, jehož záchytným stanovištěm byl právě Albert, zbývalo ještě několik minut. A tak jsem se tiše zaposlouchala do ozvěny hlasů doléhajících ke mě z debatního hloučku.
Velel tam tomu ženský hlas. Malá, hubená postava, zahalená v zeleném kabátě měla hlavu zachumlanou v kapuce. "To víš, tehdy jsme měli peněz dost. Ale ty knihy mám Pepíčku. To je jediný na co jsem si nenechala šáhnout." Otočila jsem se za sílou toho ženského hlasu. Jeho tón mi přišel známý. Ona osoba svírala v ruce vodku.
"Hemingway, London, Jirásek - ty všichni mi pomáhali přežít", dodala žena.
"Ano, to jsem někde slyšela!" zalovila jsem v paměti. V tu chvíli jsem se s tou malou vyhublou ženou střetla pohledem. Přestala mluvit a dlouze se mi zadívala do očí. Pak pohledem uhnula a napila se vodky. Otočila se ke mě zády a oči zapíchla do země. Zmlkla. Slova se chopil její kolega Pepíček, prošedivělý muž, špinavý, mastné vlasy měl přilepené na čele. "Ty vole, kdo má prachy, dáme eště jedno ne? Kdo dojde do krámu?"
Poznala jsem ji. Byla to Marie. Kdysi jsem ji měla na skupině, když jsem pracovala ještě v léčebně závislostí v Bohnicích.
"Ach Bože, ta vypadá staře", napadlo mě. "Vždyť jí může být sotva čtyřicet!" Vybavila jsem si ten příběh. Vystudovala filozofickou fakultu. Dostala se tehdy do vedení národní knihovny. Její láskou byly knihy a také výtvarné umění. Byla intelektuálka, bohémka a měla neuvěřitelný přehled o dění, umění, životě. V pětadvaceti letech se vdala. Vzala si svou dlouholetou lásku ze studií. Narodila se jim holčička. Partner zdědil velkou částku peněz. Zdálo se, že jim nic nestojí ve štěstí.
Po roce lékaři odhalili jejich malé holčičce rakovinu mozku. Následovala dvouletá cesta Marie a její dcery po různých vyšetřeních. Onkologie se stala jejich druhým domovem. Marie hledala útěchu v knihách, které tak milovala. Bojovala statečně, ona i její holčička. Po třech letech boje holčička zemřela. Manželství ochladlo. Smrt dcery mezi nimi stála jak pevná zeď. Vytratila se láska. Tehdy ona začala pít.
Měla pár let po třicítce, když se tehdy ocitla v léčebně. Znovu se snažila najít motivaci ve svých knihách. Znovu se snažila najít cestu k manželovi.
"Počkej vole!" Ta věta mě probrala ze svých myšlenek. Marie sundala kapucu kabátu, odstrčila šedovlasého Pepíka, na zem postavila láhev s vodkou a vydala se ke mě.
"Dobrý den, Moniko.." Hrozný pohled! Ve čtyriceti letech to byla troska.
Byla jsem překvapená. Zmohla jsem se pouze na otázku, na kterou bych si mohla sama hned odpovědět: "Jak se máte Maruško?"
Pokrčila rameny. "Vzpomenu si na vás..často..Eště na vás mám číslo v mobilu." Vytáhla z kapsy starý ošoupaný model, který už dávno není v prodeji.
"A co děláte tady?" ptám se.
"Jsem tu mezi lidmi. Manžel si našel jinou ženskou. Vyhodil mě z baráku. A já mu na to kašlu."
"A kde bydlíte?" ptám se. "Tak různě, kde se dá. Už musím.." Její kolegové se začali zvedat. Rychle sáhla pro vodku a následovala je.
"Kdybyste se rozhodla s pitím něco dělat......". Nedopověděla jsem to. Najednou byla pryč.
Večer jsem přišla domů. Zalovila jsem v knihovně. V ruce jsem držela knihu od Marie, kterou mi dala tehdy, před několika lety - F.Scott Fitzgerald a jeho Něžná je noc.
"Kéž by k Marii byla něžná nejenom noc. Kéž by k ní byl něžný i den.. Kéž by k ní byl něžný život...
Je to prostý příběh o jedné úspěšné ženě, intelektuálce, jak bezdomovcem stala se...Kde je její Jirásek, Čapek, Kafka a ti druzí?
Monika Plocová
Vždy to má smysl
Poznala jsem ji , když jsem ještě pracovala ve státní léčbě závislostí. Byla moc milá. Bylo jí okolo šedesáti let. Měla krátké šedivé kudrnaté vlasy a brýle. Nevím proč zrovna teď, ale vzpomněla jsem si n ni.
Monika Plocová
Květinový sen
Adéla sedí v kuchyni na svém místě. V ruce má malý kapesní nožík, její nožík. Ano, tomu koutku říká „mé místo“. Je to kousek prostoru kuchyně, kde se cítí v bezpečí.
Monika Plocová
Rozhodnutí
Stojím před tou budovou. Otvírají se bílé dveře. “No tak pojďte”, říká mi silnější paní. Chce se mi strašně brečet. Je to jen moment, kdy se za mnou ty bílé dveře zaklapnou zevnitř. Uvědomuji si, že teď už není jiné cesty.
Monika Plocová
Kdo za to může?
Řekl jsem jasně: „Pavla se půjde učit na kadeřnici! Jsi snad hluchá?“ „Pavla chce jít studovat gymnázium“, řikala mi to. „Prosím tě, ty tvoje názory! Na co studovat.. Prachy potřebuje vydělávat! O tom je život!“
Monika Plocová
Klobouk dolů
„Potřebuju pomoct.. Pomůžete mi?“ Ten hlas v telefonu mi byl povědomý. „Tady Věra...Pamatujete si na mě?“. Ano, jasně Věra, došlo mi. Mám ji na Facebooku a občas zahlédnu, jak se jí daří.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Škodlivé ruské aktivity mimo jiné v Česku nás znepokojují, uvedlo NATO
Severoatlantickou alianci znepokojují nedávné škodlivé aktivity na území členských států bloku,...
Inspektor/ka Oddělení dohledu nad zpracováním biologických materiálů
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 106
- Celková karma 18,41
- Průměrná čtenost 1510x
Jsem žena, terapeutka, adiktoložka, jsem člověk. V životě jsem zažila spoustu příběhů lidí, kteří se dostali do závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách. Před mnoha lety jsem závislost prožila. Díky svému poslání mohu zažívat příběhy těchto lidí, kteří si vybojovali zpět zdraví a kvalitní život, stejně jako kdysi já. Jsem autorkou léčebného pobytového systému v délce 33 dní. Jsem zakladatelkou prvního soukromého anonymního zařízení pro překonání závislosti - Branického sanatoria Moniky Plocové. Pomáháme formou pobytového programu i formou ambulantních individuálních programů pro překonání závislosti.
Monika Brenner (Plocová)
www.monikaplocova.cz
www.facebook.com/mgrmonikaplocova
plocova@monikaplocova.cz