Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak dlouho už se dusím!

14. 06. 2016 13:56:12
Vyjeli jsme před osmou ranní. Sedím schoulená na sedadle pro spolujezdce. Dívám se, jak mě míjí svět. Nebo je to naopak?

„Budou tam úplně normální lidi, jako jseš ty“, snaží se mě uklidnit. V duchu se ptám sama sebe: „A jsem já vůbec normální?“ Podívám se na něj. Má na čele vrásku. Říká, že je pořád stejný jako před sedmi lety, když jsme se poznali. Nic o mně vlastně neví...


Nemáš hlad? Kroutím hlavou. Na jídlo nemám ani pomyšlení. I tak hodí blinkr a sjíždí k pumpě. Zůstávám sedět v autě.
Hlavou mi běží život jako film. Začalo to, když mi bylo pět. Tehdy zemřela moje milovaná babička, moje útočiště, můj bezpečný přístav. Strašně mě to sebralo.

„Snad, kdybych byla hodnější, třeba by tu ještě byla,“ běželo mi tehdy hlavou. To jsem si vytrhla první řasu. A pak jsem to dělala vždycky, když se mi něco nepovedlo. Mamka se mi smála: „Jednou budeš úplně vypelichaná!“
Ve druhé třídě mi umřel táta. Mamka se zhroutila. Přestala chodit mezi lidi a uzavřela se doma. Vím, že jsem jí tehdy nechtěla přidělávat starosti. Snažila jsem se nebrečet. Nepomáhalo to. Pak jsem ji našla bezvládnou na koberci. Spolykala nějaké prášky. Naštěstí jí sousedka probrala. To už jsem se začala řezat do zápěstí. Tak moc jsem se bála, že zůstanu na světě sama!
Řezala jsem se pravidelně. Žiletkou. Nosila jsem trika s dlouhým rukávem, aby to nikdo nepoznal. Když mi vytékala krev, měla jsem pocit úlevy. Pak jsem to přehnala a řízla se hlouběji. Nezastavila jsem krvácení. Našla mě mamka. Zavolala sanitku. Odvezli mě do nemocnice. Ta příhoda měla jeden klad – mamka si mě začala všímat.

Přinesl mi z benzínky kávu. „A panák by nebyl?“ napadá mě. Netroufám si však vyslovit své přání nahlas. Klepu se. Začíná absťák. Kafe piju na ex. Alespoň něco. Sedl si vedle mně, že pojedem. Chybí nám posledních pár kilometrů. Budeme u cíle. Sama vím, že takhle nemůžu žít dál.
Zastav! Prosím! Šlápl na brzdu v poslední chvíli. Vybíhám k nejbližšímu keři. Chce se mi příšerně zvracet. „Bože, buď se mnou!“ Modlím se. „Proč já hledám Boha až ve chvíli, kdy je mi nejhůř?“ proletí mi hlavou jako blesk.
Zbytek cesty mlčíme. Vlastně spolu mlčíme už hodně dlouho. Do hlavy se mi vrací film. Je to můj život. Jaký bude mít pokračování? Tehdy, po návratu z nemocnice, jsme si s mamkou hodně povídaly. Chodila jsem na psychoterapie. Sblížily jsme se. Řasy mi narostly. Pořezané šrámy na rukou se zacelily. Naučila jsem se brečet.

A teď? Zase mi to nejde. Je to stejné jako tenkrát před lety. Sakra! Kolikrát jsem s ním chtěla mluvit a on nikdy neměl čas! Tak dlouho už se dusím! Zase jsem se několikrát pořezala. Neví o tom. Jen když piju, tak se neřežu! Tak je to prosté. Jak moc mi ta vodka přináší úlevu!
Jsme na místě. Vcházím do domu. Prohlížím si svůj pokoj, svojí postel. Odjel. Přistihla jsem se, jak mi tečou slzy – poprvé po několika letech. Snad je to znamení správného rozhodnutí.
Přichází dlouhovlasá černovláska. „Pojďte ukažu vám to tu! A nebojte, teď už jste v bezpečí.“

Autor: Monika Plocová | úterý 14.6.2016 13:56 | karma článku: 17.89 | přečteno: 1095x

Další články blogera

Monika Plocová

Stínu tváří v tvář

Problematikou léčby závislostí se zabývám více než 16 let. Závislost má mnoho podob - alkohol, drogy, patologické hráčství, vztahy, porno, sex, sociální sítě, nakupování...a další.

27.1.2017 v 16:30 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 339 | Diskuse

Monika Plocová

Ona a on

Seděli nedaleko sebe... "Nevím, jestli mě má ještě rád", říká mi Ona. On seděl pevně. Hleděl na ni. Nevyslal k ní jedinou stopu rozladění. Jen já jsem cítila to jeho vnitřní napětí..

7.8.2016 v 17:56 | Karma článku: 13.77 | Přečteno: 558 | Diskuse

Monika Plocová

Příběhy dětí

S třináctiletou Josefinkou jsem se seznámil ve chvíli, kdy byla ještě umístěna v psychiatrické léčebně pro pokus o sebevraždu.

24.7.2016 v 19:59 | Karma článku: 17.22 | Přečteno: 688 |

Monika Plocová

Muži a alkohol

Není to tak dávno, kdy byl alkoholismus čistě “mužskou záležitostí”. Postižení muži byli umísťováni do psychiatrických zařízení, zatímco ženy putovaly na převýchovu.

11.7.2016 v 7:58 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 482 |

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

U nás za 1486 korun, v Polsku stejný nákup za 940, běžte s úsměvem volit!

IDNES uskutečnila kontrolní nákupy v pěti zemích. Naše země vyšla jako nejdražší. A to i ve srovnání s Německem či Rakouskem. V těchto státech byl nákup o cca 280 korun levnější. Ochutnali jste někdy šmakuládu z Hame?

17.10.2017 v 8:49 | Karma článku: 17.23 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dominik Hrubý

Piráti, zůstaňte na střídačce!

Pirátská strana čeří vody českého stranického systému už dlouho. A podle průzkumů má slušnou šanci získat za dva týdny mandáty v Poslanecké sněmovně.

17.10.2017 v 8:25 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 372 | Diskuse

Karel Trčálek

Volit srdcem? Paní Šichtařová je příliš velká optimistka

Autorka článku „Přiznání“ přiznává, že je spoutána zakyslými bonzáky, nepřejícími sousedy a závistivými bývalými spolužáky. Toho se chce zbavit v těchto volbách, a proto bude volit srdcem. Podaří se jí to? Pochybuji...

17.10.2017 v 8:22 | Karma článku: 4.86 | Přečteno: 145 | Diskuse

Karel Januška

Válka v justiční mafii II

Soud odsoudil jiného soudce, protože policie předložila soudu dokument, ve kterém obviněný soudce jednal v rozporu se zákonem (přijal úplatek). Rozsudek nad obviněným soudcem nenabyl právní moci. Obviněný soudce se odvolal.

17.10.2017 v 8:22 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 107 | Diskuse

Michal Jedlicka

Škodu pak zaplatí stát, jak nezodpovědné!

Včera hned dvakrát v médiích zaznělo, že stát bude platit za škody, které způsobili jeho úředníci. A je jedno, jestli úředníci ministerští či členové vlády, nebo prezidentské kanceláře.

17.10.2017 v 7:42 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 220 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1547

"Pomáhám lidem překonat problémy, životní krize a závislosti. Otvírám v nich cestu do vlastního nitra, cestu k sobě.  Navádím je na nový způsob života bez úniků od sebe sama. Probouzím v nich smysl, stejně jako jsem ho kdysi probudila v sobě“.

Jsem žena, terapeutka, adiktoložka, jsem člověk. V životě jsem zažila spoustu příběhů lidí, kteří se dostali do závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách. Před mnoha lety jsem závislost prožila. Díky svému poslání mohu zažívat příběhy těchto lidí, kteří si vybojovali zpět zdraví a kvalitní život, stejně jako kdysi já. Jsem autorkou léčebného pobytového systému v délce 33 dní. Jsem zakladatelkou prvního soukromého anonymního zařízení pro překonání závislosti -  Branického sanatoria Moniky Plocové. Pomáháme formou pobytového programu i formou ambulantních individuálních programů pro překonání závislosti.

www.monikaplocova.cz

www.facebook.com/mgrmonikaplocova

plocova@monikaplocova.cz

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.