Čas mi protéká mezi prsty
Má za sebou zase jednu zbytečnou poradu, kdy se pohádal se šéfem a nic se nevyřešilo, snad jen to, že mu přibude více práce. Takže ztracené dopoledne. A on toho musí ještě dnes hodně udělat. Je potřeba, aby dnes do centrály odešly výhledy rozpočtu na příští kvartál, aby zpracoval zdůvodnění propadu v akvizicích v minulých dvou čtvrtletích, aby přepracoval požadavek na nákup nových počítačů pro technické oddělení, když na těch starých se nedá pracovat. Hlavně nesmí zapomenout zavolat do tiskárny, jestli už mají vytištěný ten nový katalog.
Vypadá to, že v práci bude minimálně do deseti večer. A to přitom slíbil doma, že vyzvedne Davídka z družiny, dojede s ním na tenis a cestou k tomu obstará nákup. Bude muset zavolat Kateřině, že to časově nezvládá. A co je horší, že se o Davídka a nákup bude muset postarat někdo jiný. Povzdechl si, protože dobře věděl, co si v telefonu vyslechne. Ví jistě, že to nebude nic příjemného, ale musí to udělat, nemůže si dovolit, aby neplnil termíny, aby neplnil požadavky vedení. Přeci na prvním místě je to, aby všichni věděli, že je zodpovědný a je na něj spolehnutí.
Nemůže si dovolit přijít o práci, zejména ne teď, když si k hypotéce na dům pořídili ještě další úvěry na koupi auta a vybavení domu. A ty jejich dovolené také něco stojí. A k tomu Davídkovy kroužky. A také Kateřina má tak ráda nové boty, šaty a kabelky…
Otevřel spodní zásuvku svého psacího stolu, vyndal z ní skleničku a láhev bourbonu a nalil si dávku odpovídající jeho frustraci z toho, že nic nezvládá a že čas mu protéká mezi prsty. Napil se jednou, podruhé a pocítil teplo, které se mu rozlilo po hrudi a úlevu, že konečně našel někoho, kdo mu rozumí, kdo po něm nic nechce a kdo se s ním nehádá. Někoho, kdo jej podporuje. Dopil, nalil si další a pustil se do vyplňování a kontrolování rubrik ve výkazech.
„Pane inženýre,“ opatrně s ním zatřepal recepční, když ho v deset hodin večer našel, jak spí na stole s prázdnou láhví v ruce, „probuďte se, už musíte jít domů.“.
Probral se, zamžoural očima, poplácal recepčního po rameni, vzal si aktovku a odešel z kanceláře. Na ulici se zhluboka nadechl čerstvého vzduchu, až se mu z něj zamotala hlava. Usoudil, že není v takové formě, aby jel domů autem. Rozhodl se, že se trochu projde, v baru po cestě si dá ještě několik drinků, zavolá si taxíka a pojede domů. Vždyť je jedno, jestli domů přijede teď a nebo za dvě hodiny. Kateřina na něj stejně nečeká. A i kdyby ano, tak to, co od ní uslyší, už dobře zná. Zase bude vyhrožovat rozvodem, zase mu bude říkat, že není schopen postarat se o Davídka a o nákup, že je všechno na ní, že ona tohle nemá zapotřebí a že by se měl jít léčit, protože takhle všechno zničí.
Ale proč by se měl jít léčit, když on všechno zvládá, o všechno se postará. Nosí domů peníze a to, že si občas přihne je proto, že se potřebuje uvolnit a odreagovat. Pokýval hlavou, odsouhlasil si své rozhodnutí a vydal se pěšky k nejbližšímu baru, kde pokračoval ve svém, krátkodobě přerušeném, přátelství s bourbonem.
-
Typický příběh dnešní doby. Vysoké pracovní nasazení, budování kariéry a současně zabezpečení rodiny na vysoké úrovni. Dá se to vůbec zvládnout? Dan v našem autentickém příběhu se o to snaží. Alkohol je zde přítelem a pomocníkem v jednom. Pod pevným poutem ďábelského přátelství stihne vše, co se po něm žádá, ale má to i druhou stránku, vytrácejí se lidské vztahy a hodnoty. Dan ještě neví, že přijde chvíle, kdy si toto pevné přátelství vybere obrovskou daň. Dan v našem příběhu si zatím spíše nepřipouští, že má nějaký problém. Ale rodina už problémem trpí. Problém se snaží řešit jeho paní Kateřina. Má o něj strach. Má ho ráda. Ví, že její manžel pije a potřebuje pomoc, i když on je hluboce přesvědčen, že tomu tak není.
Má svoji pravdu, která je vlastně také pravdou opodstatněnou. "Vždyť přece plním vše, co se po mně žádá. Mám postavení, jsem zodpovědný a přející. Vydělávám peníze pro rodinu Víte, jak je to náročné? Co po mě vlastně chcete?"
Monika Plocová
Květinový sen
Adéla sedí v kuchyni na svém místě. V ruce má malý kapesní nožík, její nožík. Ano, tomu koutku říká „mé místo“. Je to kousek prostoru kuchyně, kde se cítí v bezpečí.
Monika Plocová
Rozhodnutí
Stojím před tou budovou. Otvírají se bílé dveře. “No tak pojďte”, říká mi silnější paní. Chce se mi strašně brečet. Je to jen moment, kdy se za mnou ty bílé dveře zaklapnou zevnitř. Uvědomuji si, že teď už není jiné cesty.
Monika Plocová
Kdo za to může?
Řekl jsem jasně: „Pavla se půjde učit na kadeřnici! Jsi snad hluchá?“ „Pavla chce jít studovat gymnázium“, řikala mi to. „Prosím tě, ty tvoje názory! Na co studovat.. Prachy potřebuje vydělávat! O tom je život!“
Monika Plocová
Klobouk dolů
„Potřebuju pomoct.. Pomůžete mi?“ Ten hlas v telefonu mi byl povědomý. „Tady Věra...Pamatujete si na mě?“. Ano, jasně Věra, došlo mi. Mám ji na Facebooku a občas zahlédnu, jak se jí daří.
Monika Plocová
Životní krize nás sunou vpřed
Život je mozaika. Skládá se z množství malých i velkých souvislostí. Každá z nich má své místo, smysl i čas.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Prodej domu 2kk 140 m2 v Dublovicích u Sedlčan
Dublovice, okres Příbram
2 850 000 Kč
- Počet článků 105
- Celková karma 21,88
- Průměrná čtenost 1524x
Jsem žena, terapeutka, adiktoložka, jsem člověk. V životě jsem zažila spoustu příběhů lidí, kteří se dostali do závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách. Před mnoha lety jsem závislost prožila. Díky svému poslání mohu zažívat příběhy těchto lidí, kteří si vybojovali zpět zdraví a kvalitní život, stejně jako kdysi já. Jsem autorkou léčebného pobytového systému v délce 33 dní. Jsem zakladatelkou prvního soukromého anonymního zařízení pro překonání závislosti - Branického sanatoria Moniky Plocové. Pomáháme formou pobytového programu i formou ambulantních individuálních programů pro překonání závislosti.
Monika Brenner (Plocová)
www.monikaplocova.cz
www.facebook.com/mgrmonikaplocova
plocova@monikaplocova.cz