Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

My, terapeuti, lidé…

24. 06. 2016 9:34:53
Žijeme život, okolnosti se dějí....Stačí je jen vnímat a pak jít... Standa mi byl představen v čase barevného podzimu. Byla jsem pozvána, vlastně přemluvena, abych se s zúčastnila jednoho společného setkání.

S návrhem přišel můj kolega, když se domluvil s jistou ženou, s kterou se zase setkal on. Tento zvaný “kolega” mi chtěl pomáhat. Plánoval v budoucnu pracovat v mé blízkosti a společně se mnou tvořit.

Nemám takové seznamovací sedánky ráda. Mám ráda přirozená setkání, kdy já jsem součástí proudu běžného života. V daný den jsem odcházela bez jakéhokoli očekávání. Pokud se mi do mysli vnořily nějaké střípky představ, byly spíše negativního charakteru. Slíbila jsem, jdu!

Dojeli jsme na domluvené místo. Vešla jsem, rozhlédla jsem se a zaregistrovala jsem dvojici žena a muž. Někdy ani netřeba slov. Pohled a hlavně pocit mi napověděl, že toto jsou lidé, které nás čekají. Neměla jsem ani zdání, co se bude dít. Když jsme s kolegou usedali proti nim, ptala jsem se sama sebe, proč jsem se vlastně nechala přemluvit. V pro mě trapné chvíli (dle mě strojené a umělé chvíli), jsem konečně zvedla oči k člověku, který seděl proti mně. „To je Standa a věnuje se lidem závislým na alkoholu“, byl mi představen ten muž. „Další, který se chce u mě uchytit“, napadlo mě v duchu.

Standa se mi podíval do očí a začal povídat o svém životě i práci. Zadívala jsem se na něj. Jeho hnědé oči se na mě upřímně hleděly. Mluvil klidně, skromně, lidsky.

„Na tom foušáčovi něco je!“ ozval se po chvíli můj vnitřní hlas. „Má svou práci, nechce se uchytit“, dodal. Náhle jsem si všimla, že paní vedle něj také cosi povídá. Její slova jsem ale nevnímala. Vtahovala mě lidskost a skromnost Standy, jeho příběh, energie. Vnímala jsem cosi, co máme společné. Dnes už to vím, cítila jsem lidskost, empatii, vnitřní sílu, pokoru.

V závěru setkání už jsem Věděla. Cítila jsem, že člověka jako je Standa nesmím nechat stát, minout ho nebo jen tak překročit. Byla jsem to nakonec já, která mu nabídla spolupráci. Život však zasáhl, ještě nebyl správný čas. V prvních chvílích jsme se nesetkali v konkrétních představách.

Tušila jsem, že jednou ...! Od toho okamžiku, aniž bychom to společně věděli, nám život spolupráci chystal, tiše, na dálku, podzemními vodami vytvářel okolnosti, které se děly u každého z nás. Proč? Aby se jednou naše vody propojily.

Za pár týdnů mi zazvonil telefon. Standa chce ke mně! V tu dobu jsem nově zakládala ambulantní Centrum Moniky Plocové. Vše se skládalo jak stavebnice. Několik dílků životní mozaiky zaklaplo do sebe. Byl ten pravý čas. Začali jsme spolupracovat, vytvářet, tvořit.

Tak započala naše společná cesta.

Naše životní prožitky i zkušenosti se doplňují, stejně jako mužský a ženský princip. Pomáháme lidem, aby překonali bolesti. Aby vystoupili z bludného kruhu závislosti a našli smysl života. Pomáháme rodinám, partnerům, dětem žít v lásce, respektu a úctě. Živost jednoho, doplňuje klid druhého.

A na závěr?

V prvních dnech spolupráce jsme zjistili, že už jsme se setkaly. Kdy? Před pár lety. Znali jsme se tedy. Jen jsme byli v nevědomosti. Z nevědomosti vznikla jednoho dne vědomost. Každé setkání, i to na které se nám nechce, má smysl!

A tehdejší kolega, který si brousil zuby na spolupráci vedle mě? Život ho postupně odvál. Díky němu jsem poznala Standu. Ten teď stojí vedle mě. Pomáháme spolu závislým i jejich rodinám, aby našli správnou cestu životem. Je to dar. Děkuji za něj.

Autor: Monika Plocová | pátek 24.6.2016 9:34 | karma článku: 9.67 | přečteno: 242x

Další články blogera

Monika Plocová

Stínu tváří v tvář

Problematikou léčby závislostí se zabývám více než 16 let. Závislost má mnoho podob - alkohol, drogy, patologické hráčství, vztahy, porno, sex, sociální sítě, nakupování...a další.

27.1.2017 v 16:30 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 306 | Diskuse

Monika Plocová

Ona a on

Seděli nedaleko sebe... "Nevím, jestli mě má ještě rád", říká mi Ona. On seděl pevně. Hleděl na ni. Nevyslal k ní jedinou stopu rozladění. Jen já jsem cítila to jeho vnitřní napětí..

7.8.2016 v 17:56 | Karma článku: 13.77 | Přečteno: 549 | Diskuse

Monika Plocová

Příběhy dětí

S třináctiletou Josefinkou jsem se seznámil ve chvíli, kdy byla ještě umístěna v psychiatrické léčebně pro pokus o sebevraždu.

24.7.2016 v 19:59 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 675 |

Monika Plocová

Muži a alkohol

Není to tak dávno, kdy byl alkoholismus čistě “mužskou záležitostí”. Postižení muži byli umísťováni do psychiatrických zařízení, zatímco ženy putovaly na převýchovu.

11.7.2016 v 7:58 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 468 |

Další články z rubriky Společnost

Zdeňka Ortová

Nevyžádaná hudba sobotní noci

Je sobotní večer a hudba, která je určena pro návštěvníky sprnové venkovní taneční zábavy, se právě prodírá otevřeným oknem až k nám do obýváku.

19.8.2017 v 22:55 | Karma článku: 5.42 | Přečteno: 102 | Diskuse

Radim Lhoták

Po Německu se potulují stovky tisíc odsouzených nelegálních imigrantů: Není je kam zavřít.

Brusel úspěšně blokuje jakákoliv účinná opatření a německé orgány šturmují v otázkách vnitřní bezpečnosti. Čeká nás stejná doba temna jako po pádu Římského impéria?

19.8.2017 v 12:44 | Karma článku: 32.21 | Přečteno: 1096 |

Leona Orságová

Obtěžování? Buď ráda, že se líbíš!

„Fííí! Ty máš ale postavičku, nechceš, abych ti...“ aneb málokterá láska začala hvízdáním a pokřikováním z lešení.

19.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 19.65 | Přečteno: 1354 |

Lubomír Stejskal

K útoku v Barceloně trochu jinak

Dovedeme si představit, že by Evropská unie posílala finanční prostředky Islámskému státu? Šílená otázka, šílená představa. Proč se takto šíleně ptám?

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.78 | Přečteno: 5080 | Diskuse

Petr Sejkora

Nůž na krk EU - referendum 2021

Není řeč o emotivním CZEXIT! Jde o využití příštích 4 let k vyjednání důstojnější existence ČR v unii.

19.8.2017 v 5:45 | Karma článku: 30.64 | Přečteno: 839 | Diskuse
Počet článků 83 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1542

"Pomáhám lidem překonat problémy, životní krize a závislosti. Otvírám v nich cestu do vlastního nitra, cestu k sobě.  Navádím je na nový způsob života bez úniků od sebe sama. Probouzím v nich smysl, stejně jako jsem ho kdysi probudila v sobě“.

Jsem žena, terapeutka, adiktoložka, jsem člověk. V životě jsem zažila spoustu příběhů lidí, kteří se dostali do závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách. Před mnoha lety jsem závislost prožila. Díky svému poslání mohu zažívat příběhy těchto lidí, kteří si vybojovali zpět zdraví a kvalitní život, stejně jako kdysi já. Jsem autorkou léčebného pobytového systému v délce 33 dní. Jsem zakladatelkou prvního soukromého anonymního zařízení pro překonání závislosti -  Branického sanatoria Moniky Plocové. Pomáháme formou pobytového programu i formou ambulantních individuálních programů pro překonání závislosti.

www.monikaplocova.cz

www.facebook.com/mgrmonikaplocova

plocova@monikaplocova.cz

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.