Nalij si mě..
"Nalij si mě, dej si mě. Slibuji ti úlevu a lehkost. Nebudeš vnímat tu tvrdou realitu
okolo sebe, nebudeš vnímat zlo. Zlo se pod mým oparem rozplyne. Nalij si mě, dej si mě, pocítíš nádherný pocit lehkosti a uvolnění. Svět bude na chvíli krásný." (úryvek z autobiografické knihy)
Návyková látka či návykové chování, ať už je jakéhokoli charakteru, člověku způsobuje slast, navodí příjemný uvolňující pocit.
Žití v dnešním světě je plné různých tlaků společnosti, které není jednoduché ustát. Pod hektickým a konzumním životním stylem lidem unikají nejen základní lidské hodnoty, ale také schopnost radovat se z obyčejných věcí. Lidé ztrácejí schopnost zdravého odpočinku i trávení volného času. Je více než zřejmé, že tento „životní styl nové doby“ je jeden z faktorů, který přispívá k rozvoji závislostí. Mnozí lidé sahají po droze jako po prostředku, kterým rychle vyventilují své problémy. Jsou to inteligentní a vzdělaní lidé. Ale jak víme, s inteligencí nemá onemocnění závislostí nic společného.
Nějaký čas jejich ventil pomocí návykové látky funguje. Hranice, kdy člověk upadne do závislosti, je pak velmi křehká. Je to nestřežený moment, kdy člověk najednou pocítí, že po své droze baží a hlavně bez ní nemůže být.
"Alkohol, droga, prášky, automaty, zprvu nejspolehlivější přátelé a důvěrníci, ukázaly svou pravou, nefalšovanou tvář. Zpočátku lákavé a pravidelně přicházející poživačné uvolnění se proměnilo v ďábelskou lest plnou zloby. Otevřená náruč pochopení, hřejivého a něžného chlácholení se ne čekaně změnila v ďábelský chlad a vydírání. Z otevřené a vstřícné náruče vysunula chapadla závislost, ta nenasytná pijavice, a těsným obětím sevřela a tím si i pojistila věrnost touhy po slasti, kterou nelze ovládnout". (úryvek z mé autobiografické knihy o závislosti)
Vzhledem k dnešnímu hektickému životnímu tempu, posunutí hodnot, tlaku dnešní společnosti je celkem pochopitelné, že si lidé začnou ulevovat pomocí alkoholu či dalších návykových látek a onemocnění závislostí rapidně stoupá. Na relaxace, odpočinek, aktivní sport dnes nezbývá moc času a tak se lidé uchylují k tomuto rychlejšímu úlevovému mechanismu, umělému změněnému stavu vědomí, nejčastěji pomocí alkoholu.
Často se ve své praci setkávám s názorem blízkých alkoholika. "On nemá silnou vůli s tím přestat. Nechápu proč pije, nic mu nechybí". Opak je pravdou. Chybí.. Závislost na návykové látce má své příčiny hluboko v člověku uložené - vlastní neřešené problémy, bolesti, křivdy..Závislost na návykové látce je únik z reality. Jako by alkoholik říkal: "Nesnáším ten život, který žiju..Nechci ho žít." Tiše se tedy upíjí a postupně a tiše odchází ze světa.
Kudy vede cesta k úzdravě takto závislého člověka? A lze vůbec uzdravit se? Ano. Začít se léčit. Léčba závislosti je ta jediná smysluplná cesta a výzva k novému plnohodnotnému životu.
Jsem svědkem mnoha Fénixů, kteří vstali z popela. A veřte, život bez alkoholu a dalších návykových látek je baví....
Monika Plocová
Květinový sen
Adéla sedí v kuchyni na svém místě. V ruce má malý kapesní nožík, její nožík. Ano, tomu koutku říká „mé místo“. Je to kousek prostoru kuchyně, kde se cítí v bezpečí.
Monika Plocová
Rozhodnutí
Stojím před tou budovou. Otvírají se bílé dveře. “No tak pojďte”, říká mi silnější paní. Chce se mi strašně brečet. Je to jen moment, kdy se za mnou ty bílé dveře zaklapnou zevnitř. Uvědomuji si, že teď už není jiné cesty.
Monika Plocová
Kdo za to může?
Řekl jsem jasně: „Pavla se půjde učit na kadeřnici! Jsi snad hluchá?“ „Pavla chce jít studovat gymnázium“, řikala mi to. „Prosím tě, ty tvoje názory! Na co studovat.. Prachy potřebuje vydělávat! O tom je život!“
Monika Plocová
Klobouk dolů
„Potřebuju pomoct.. Pomůžete mi?“ Ten hlas v telefonu mi byl povědomý. „Tady Věra...Pamatujete si na mě?“. Ano, jasně Věra, došlo mi. Mám ji na Facebooku a občas zahlédnu, jak se jí daří.
Monika Plocová
Životní krize nás sunou vpřed
Život je mozaika. Skládá se z množství malých i velkých souvislostí. Každá z nich má své místo, smysl i čas.
Monika Plocová
Před brankou
Je zachumlaná v zimním kabátu, teplou šálu má omotanou okolo krku a čeká před brankou. Je listopad, venku je klasické podzimní počasí. Obloha je zatažená, je zima a pochmurno.
Monika Plocová
Jsem závislý
Opravdu? Už dlouho mi říká, že bych s „tím“ měl „něco“ dělat. Často mě vidí, jak si nalévám skleničku, sotva přijdu domů. A pak další, a další a... A ještě jednu na dobrou noc, by se mi dobře spalo.
Monika Plocová
Na smrtelné posteli
A jaký vztah jste měla s maminkou? Anežka povzdechla: „No..nic moc, zvláštní...“ „A co to je zvláštní?“ ptám se. „Maminka už umřela. Měla jsem jí ráda, to určitě, ale v tom vztahu se nedalo žít..“
Monika Plocová
Malý útulný penzion
Dnešní doba je plná nejistoty, nespravedlnosti, neblahých změn, strachu nejen o existenciální jistoty, ale i strachu o život. Lidé se ocitají v hraničních situacích, mnohdy patových situacích, které neumí řešit.
Monika Plocová
Z bolesti roste krása
Dobrý den, nevím jak začít. Je to strašně těžké. Vím ale jedno, že jsem závislá na pervitinu. Jsem na dně a nevím jak z toho pekla ven.
Monika Plocová
Rychlokvaška
Dnes mě zaujala komunikace s pánem, který mi telefonoval o pomoc. „A paní co budete se mnou dělat? Budete mi dávat nějaké prášky, abych neměl na pivo a ty moje štamprlátka chuť?"
Monika Plocová
Otcovy neskutečné touhy
Opřel se o opěradlo rozvrzané židle, vdechl do sebe předem připravený bílý prášek úhledně srovnaný do dvou čar, otřel si nos a na chvíli zaklonil hlavu. Vnímal, jak se propadá do neznáma, tam, kde mu je dobře.
Monika Plocová
Čas mi protéká mezi prsty
Práskl za sebou dveřmi, hodil na stůl složku papírů a s hlubokým vydechnutím se sesunul do pohodlného manažerského křesla. Opřel si hlavu o opěrku na opěradle a prsty si začal masírovat spánky. Pomáhá to proti únavě a stresu.
Monika Plocová
Musí, musí...
Zase další rána, další a další.... Stačila jenom zvednout ruce před obličej, i když věděla, že to je zbytečné, že ON si poradí a najde si způsob, jak jí ublížit, jak jí ponížit.
Monika Plocová
Dělej to, co po tobě chtějí ostatní...
Neměl se rád. Vůbec se neměl rád. Měl pocit, že cokoli udělá, tak je to špatně. Proč je vlastně na světě? Proč se narodil? Jen proto, aby plnil přání ostatních, aby ostatním vyhověl?
Monika Plocová
Ne-vinně ne-mocný
„Nedělej to“, „nevykřikuj“, „seď pořádně“, „nevrť se“, „buď zticha“, „podívej se na ostatní, jak jsou hodní a nezlobí“.... Jsou vám tyto pokyny povědomé? Uvědomujete si, kdy a kde jste je poprvé slyšeli?
Monika Plocová
Není to škoda?
“Je mi 16 let a nemám rád nové věci. Z čehokoliv, co je pro mě nové a je to spojené s mojí osobou ( to je mimo rodinu a kamarády ), mám zvláštní pocit. Jsem z toho nervózní a nesvůj. Celkově se sám se sebou necítím dobře.
Monika Plocová
Maminka je závislá
Chtěla bych se zeptat na svou maminku. Pije už minimálně 6 let. Není to o tom, že by byla každý den. Většinou začne v pátek a končí v úterý. V následující dny má hrozné kocoviny a je jí špatně.
Monika Plocová
Poselství z léčby...
Ze své závislosti na alkoholu jsem se dlouho pokoušela léčit ambulantně. Nějaké týdny to klapalo, ale prostě jsem to nedala.
Monika Plocová
Láska?
„Přiděláš mi konečně ten lustr? Čekám na to už měsíc!“ řekla ona. „Musím být v práci až do večera. Přijedu pozdě!“ řekl on.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 105
- Celková karma 21,88
- Průměrná čtenost 1524x
Jsem žena, terapeutka, adiktoložka, jsem člověk. V životě jsem zažila spoustu příběhů lidí, kteří se dostali do závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách. Před mnoha lety jsem závislost prožila. Díky svému poslání mohu zažívat příběhy těchto lidí, kteří si vybojovali zpět zdraví a kvalitní život, stejně jako kdysi já. Jsem autorkou léčebného pobytového systému v délce 33 dní. Jsem zakladatelkou prvního soukromého anonymního zařízení pro překonání závislosti - Branického sanatoria Moniky Plocové. Pomáháme formou pobytového programu i formou ambulantních individuálních programů pro překonání závislosti.
Monika Brenner (Plocová)
www.monikaplocova.cz
www.facebook.com/mgrmonikaplocova
plocova@monikaplocova.cz